Jistě už vám někdy přišel e-mail, adresovaný více uživatelům, který měl ve svém zápatí dovětek: „přepošli co nejvíce uživatelům“. Pokud ano, není už důležité, jestli šlo o další řetězové dopisy štěstí, či výhodné nabídky. Tak či tak jste se stali obětí hoaxu.
V návaznosti na nedávno uveřejněný seriál, pojednávající o nebezpečích na internetu, jsem se rozhodl podrobněji zpracovat a rozvést tématiku hoaxů, jelikož veřejnost není o tomto fenoménu informovaná tolik, kolik by měla. Vidím to i ve svém okolí. Dost často mi chodí do schránky e-maily, slibující tučné částky za přeposlání konkrétní zprávy, stejně jako „exkluzivní“ fotky nových policejních radarů a podobně. Skutečnost je ovšem taková, že se nejedná o nic jiného, než o hoax. A co že to ten hoax vlastně je?
Spoustě z vás patrně toto nesmyslně znějící slovo mnoho neřekne, ale přitom jde jen o jakési zaškatulkování takřka každodenního jevu, se kterým se setkal bez výjimky každý uživatel nekonečné internetové dálnice. Hoax je celkem složité definovat, jelikož jeho rozsah je značně veliký, ale v obecné rovině by se dalo říci, že jde o klamavou, smyšlenou či poplašnou zprávu, která v konečném důsledku uživateli jen a jen uškodí. Dalším specifikem hoaxu je též skutečnost, že se šíří pomocí řetězového přeposílání v rámci e-mailových schránek, či IM klientů (ICQ, Skype, MSN atp.). A právě z tohoto důvodu se hoaxům někdy říká též řetězová zpráva či řetězový e-mail.
Běžný uživatel v hoaxech nevidí skutečnou hrozbu, protože se přece jen jedná o „obyčejný“ a neškodný e-mail, ale počítačoví odborníci v hoaxech veliký problém vidí. Pravda je dle mého názoru někde uprostřed.
Hoax je zajímavý fenomén, který využívá lidského smyslu pro povinnost (v případě smyšlených dobročinných petic), touhy po snadném výdělku (v případě rozdávání mobilů či notebooků zdarma), či prostě jen vzájemné solidárnosti například v případech údajných injekčních stříkaček v sedadlech MHD. Odborníci sice tvrdí, že hoaxy mají nebezpečný potenciál, s čímž naprosto souhlasím, ale na druhou stranu zdaleka ne všechny hoaxy jsou nebezpečné. Druhou a častější vlastností hoaxu je totiž otravnost a omezování uživatelů internetu. Lidé totiž zpravidla bezmyšlenkovitě přeposílají e-maily vždy, když jim to někdo v tomto putovním sdělení přikáže nebo doporučí, a právě v tom je ten problém. Kdyby si běžný uživatel dával větší pozor na to, co přeposílá, neměl by tu hoax tak dobré podmínky pro život. A čím že je hoax nebezpečný?
Tuto skutečnost jsme tady už nakousli. Jedná se v podstatě o to, že některé typově stejné hoaxy vám mohou přijít do schránky hned několikrát od několika uživatelů najednou.Taková věc člověka jenom otravuje, protože místo abyste se plně věnovali práci, mažete nevyžádané a nechtěné e-maily. Lidé jsou mnohdy dost pověrčiví,a tak aby náhodou nepřišlo šest let sexuálního půstu či smůly v lásce, spamují na všechny strany…
Tento jev se projevuje především v souvislosti s přeposíláním hoaxů z firem, které mají určitou prestiž. Ta je potom tímto jednání srážena do vod průměru a někdy je nanejvýš úsměvné, když vám přijde hoax od zaměstnance firmy zabývající se výpočetní technikou. To na důvěryhodnosti nepřidá – ba naopak.
Problém zatěžování linek je spojený s tradičním užíváním tlačítka „přeposlat všem“, jak tomu zpravidla bývá u řetězových dopisů štěstí a podobně. Lidé neřeší skutečnost, že by mohli svým e-mailem ostatní otravovat. Jen si takhle chtějí zajistit výhody, plynoucí ze smyšleného sdělení, a přitom tím nepřímo vytěžují linky a servery. U každé zprávy, kterou přepošlete ostatním, se totiž ukládají ostatní adresy, a tak po několikerém přeposlání zpráva nebývale nabude na objemu. Vy si tak jednoho dne budete stahovat nechtěný e-mail, který může mít klidně velikost 1–2 MB. Proč ne, když bude putovat dostatečně dlouho. A to je poměrně velké číslo, když uvážíte, že obyčejný e-mail má velikost nějakých 2 – 6 kB.
Tato situace hrozí nejčastěji v souvislosti s takzvanými peticemi, které zpravidla shromažďují jména a adresy osob, které jsou ochotny se pod konkrétní petiční „blábol“ podepsat. Lidé, nic zlého netuše, ale sdělují svoje jména, adresy a případně i telefonní čísla (když jsou hodně hloupí) každému dalšímu příjemci tohoto hoaxu. Pokud tedy hledáte adresy pro rozesílání reklamních letáků, stačí zašmátrat v e-mailové schránce a jistě nějakou petici objevíte.
Bránit se proti hoaxu je poměrně obtížné. Částečně nám může pomoci antispamový filtr, který konkrétní nežádoucí zprávy odfiltruje. Toto řešení však není stoprocentní, protože zprávy nejsou „čistým“ spamem a navíc k nám přichází od důvěryhodných odesilatelů. Jistá pomoc to ale určitě je. Antispamové filtry jsou v dnešní době takřka nutnou součástí všech vyspělých programů určených pro práci s elektronickou poštou. Tyto programy vás tak ve většině případů před spamem ochrání.
Mozilla Thunderbird – antispamový filtr je samozřejmou součástí tohoto poštovního klienta
Windows Live Mail 2008 – taktéž e-mailový klient, který obsahuje antispamový filtr
SPAMfighter – aplikace sloužící k ochraně proti spamu v poštovních klientech MS Outlook a MS Outlook Express
Spam Monitor – nástroj pro ochranu uživatele před nevyžádanou poštou
Programy ke stažení jsou na Slunečnici bez virů a spyware.