Linux, více než jen operační systém

Linux se vžil jako název unixových operačních systémů vystupujících oficiálně jako GNU/Linux po spojení projektu GNU a Linuxu. Ve skutečnosti se jedná o jádro (jakousi pohonnou jednotku) řady různých operačních systémů. Unixovým systémem rozumíme víceuživatelský a víceúlohový univerzální operační systém. Víceuživatelský proto, že umožňuje práci více uživatelů najednou, a víceúlohový proto, že umí zpracovat více úkonů současně.

Projekt GNU

Projekt GNU založil roku 1983 programátor Richard Stallman (*1953) s cílem vyvinout ucelený unixový systém složený pouze ze svobodného softwaru. Tento projekt dnes poskytuje základní složky většiny linuxových systémů. Začátkem 90. let již bylo připraveno vše potřebné pro zabezpečení bezproblémového chodu systému. Chyběla pouze nejnižší jednotka, jádro. Započala práce na vlastním jádře GNU Hurt, ale kvůli různým problémům a průtahům použil Stallman mikrojádro Mach. Ale ani to se neukázalo jako nejlepší volba, jeho vývoj byl pomalý a neuspokojivý.

Linuxové jádro

Mezitím finský student helsinské university Linus Torvald započal jako hobby tvorbu vlastního jádra. Vycházel z Minixu (zjednodušený Unix), který však nebylo dovoleno upravovat. Název Linux vznikl spojením Linusův Minix a vystupuje tak dodnes. Linux byl napsán v programovacím jazyce C. Byl schopen nabootovat z diskety a běžet mimo jiný operační systém. První oficiální verze linuxového jádra se zveřejnila 17. září 1991. Od té doby se na jeho vývoji podílejí tisíce a tisíce vývojářů po celém světě. Linus Torvald stále pokračuje na vývoji svého jádra, zatímco projekt GNU poskytuje řadu složek, které se vyvíjejí samostatně a dnes jsou poskytovány různými společnostmi i jednotlivými nadšenci.

Grafické prostředí

Byla vytvořena různá grafická prostředí, jako např. nejrozšířenější KDE a GNOME (podobná, jako známe z Microsoft Windows). KDE (K Desktop Environment) je zřejmě nejpoužívanější linuxové grafické prostředí. Vzniklo roku 1997 a je lehce pochopitelné, jednoduché a obsahuje velké množství programů. GNOME je si s KDE velmi podobné v ovládání i možnostech. Obě prostředí nabízejí použití trojrozměrných pracovních ploch s využitím zajímavých efektů. (Podobné efekty jsou nyní ve Windows Vista, ale jejich nároky na výkon počítače jsou mnohem vyšší než nároky Linuxu.)

Kde se s Linuxem setkáme

Linux je používán hlavně na www serverech, v embedded systémech (embedded systémy slouží často jen k jednomu účelu; jedná se o okleštěný Linux používaný například v mobilních telefonech, automatech na kávu a kalkulačkách) a v oblasti superpočítačů, včetně nejvýkonnějšího počítače na světě, BlueGene. Pouze v oblasti osobních počítačů zaujímá GNU/Linux necelé 1 % na trhu. Výrazně tak zaostává za konkurenčními Microsoft Windows a Mac OS.

Otázkou je, proč se Linux na osobních počítačích běžných uživatelů neujal i přes jeho četné výhody, jako je bezpečnost(Linux je prakticky nenapadnutelný viry), absence defragmentace disku (Linux má vyspělé souborové systémy a jeho soubory nejsou téměř fragmentovány), výborná grafická prostředí s mnoha efekty nebo již dlouhodobější podpora 64 bitových platforem (dvoujádrové procesory Intel a AMD), na což Microsoft komplexně odpověděl teprve s příchodem Windows Vista.

Linux je totiž zařazen do operačních systémů, které od uživatele vyžadují určité znalosti a dovednosti. Nezkušený uživatel by se mohl poměrně lehce dostat do potíží, i když dnes je Linux již velice uživatelsky přívětivý a práci v příkazové řádce se můžete úplně vyhnout. Dalším důvodem je problém s programy pro Microsoft Windows. Existují sice emulátory (simulují chování Windows), ale ne vždy se dosáhne kýženého výsledku. Problém může nastat i s hardware. Mnoho produktů je tvořeno pouze pro Windows. Může se tedy stát, že nerozběhnete grafickou či zvukovou kartu, čtečku otisků nebo dokonce i flashdisk.

Obtíže mohou nastat i při instalaci Linuxu na stejný disk s Microsoft Windows. Aby se oba operační systémy oddělily, musí se rozdělit disk na sekci pro Windows a sekci pro Linux. Linux má velmi výkonné programy na rozdělení disku, přesto je výhodnější si důležitá data zálohovat.

Distribuce Linuxu

Linux se tedy používá jako jádro GNU/Linux systémů. Ty jsou dnes spravovány různými institucemi, ale i jednotlivci. GNU/Linux je dostupný v mnoha distribucích. Jmenuji například Mandriva, Ubuntu, Debian, Gentoo, Red Hat, Suse a mnoho dalších. Instalace Linuxu je již velmi snadná a sama vás navede. GNU/Linux je šířen pod licencí GPL (General Public Licence). Jedná se o tzv. open source software, což umožňuje každému přístup ke zdrojovým kódům a jejich libovolné úpravy, které klidně mohou skončit destrukcí celého systému.