Jste na hony vzdálení a nepovolíte ani o píď? Ale víte, kolik vlastně hon či píď je metrů? Pokud ne, pak vám pomůže conVERTER, který je více než jen šikovným převodníkem jednotek.
Téměř každá obyčejná „vědecká“ kalkulačka nabízí převody jednotek. Pro převod mezi palci a centimetry to postačí. Ale často potřebujeme nějaký záludnější převod, narazíme na neobvyklou jednotku a převod do něčeho běžnějšího (ideálně SI systému) by se nám hodil. Právě v této chvíli nastupuje užitečný prográmek.
Zná asi 700 fyzikálních jednotek a to jak aktuálních, tak starších, které jsou setříděny do kategorií (hmotnost, tlak, síla,…). Stačí si jen vybrat patřičnou kategorii, zadat známou hodnotu a program sám ji převede do všech zbývajících jednotek v patřičné kategorii. Zde snad jen jedinou připomínku. Vámi zadaná jednotka má po převodu standardně bílou barvu (a pozadí je světle šedé), takže je poměrně špatně čitelná. Doporučuji tedy v nastavení vybrat jinou, výraznější, barvu.
Druhým způsobem práce s jednotkami je jejich vyhledání podle abecedy. To se hodí pro případ, že potřebuje zjistit, co za jednotku je například lukno. Není pak nic snazšího, než si ji v abecedním seznamu vyhledat. Po jejím zvolení se přepnete do obvyklého okna, kde vidíte nejen kategorii, ale i „příbuzné“ jednotky.
Co je na programu možná nejzajímavější (převodních nástrojů je vícero) je zobrazení krátké informace o jednotce. Ať již definice nebo třeba i domněnka, jak byla určena v případě, že není její historický původ zcela znám. Škoda, že takový popis nalezneme pouze u některých jednotek. Jeden příklad za všechny:
V roce 1730 ve Francii sestavil René Antoine Ferchault de Réaumur první lihový teploměr. Teplotu tání vody umístil na 0 a jako 80 stupňů dal teplotu varu lihu (později u rtuťových teploměrů číslo 80 odpovídalo teplotě varu vody).
Program dále umí převádět čísla na zlomky nebo mezi číselnými soustavami. Naleznete zde také například přehled základních fyzikálních konstant, nebo předpon u násobků jednotek (tedy kolik je mili, mikro, kilo,…). pokud vám nějaká jednotka chybí, není problém si ji relativně snadno do seznamu připojit. Po stisku Ctrl+E se vám otevře seznam všech předdefinovaných jednotek. Do patřičné kategorie tedy stačí přidat nový řádek s vaší definicí:
1|Slunečnice|Sl|1.57|Vedlejší jednotka pro délku, udávající vzdálenost za pomoci výšky slunečnice.
Pokud tento řádek vložíme někam pod nadpis délka, pak naše nová jednotka má značku Sl, s tím, že [1 Sl]=[1,57m]. Program navíc zobrazí popisek o tom, že je to vedlejší jednotka,… Vše stačí uložit Ctrl+S. Program samozřejmě umí i složitější převody, než pouhé násobky. Možnost definování nových jednotek je funkce často velice praktická.
Abychom jen nechválili. Zatímco ve Windows XP program funguje bez chyb, ve Vista mi zobrazuje posuvník pouze o šířce asi dvou milimetrů. Připočítáme-li to, že nefunguje kolečko myši, je ovládání poněkud stížené. Na stránkách autora projektu http://www.converter.cz/ najdeme výborné fyzikální a chemické tabulky (dost možná nejlepší online v češtině). Ale v instalovaném programu byste je hledali marně. Je tedy škoda, že se autor věnuje již v podstatě pouze webu, nikoli samotnému programu, který již nebyl dlouhou dobu vydán v nové verzi.
Mezi možné alternativy lze určitě zařadit Convert 4.10, který ale nenabízí „povídání“ k jednotkám a působí poněkud těžkopádným dojmem. Dalším adeptem může být ESBUnitConv, který není potřeba instalovat a nabízí opravdu kvalitní a obsáhlou paletu jednotek. Nevýhodou je, že program není na rozdíl od ConVERTER v češtině. Programů pro převod je ale velké množství a často velice kvalitních. Záleží tak především na vašem vlastním vkusu a potřebách.
Program můžete stáhnout například ze Slunečnice a je šířen jako freeware.
Programy ke stažení jsou na Slunečnici bez virů a spyware.